
O Návratu
O Návratu
Zjednodušeně
Projekt Návrat je celorepublikové "virtuální místo", do kterého jsou zahrnuty děti, rodiny, lidé, kteří jsou sami, s nějakým životním průšvihem, který jim posunul startovní čáru do života o něco dozadu a s Ježíškem jim nemá buď kdo pomoci, aby vůbec přišel nebo pro ně prostě žádný Ježíšek není...
Staráme se o to, aby děti a mladí lidé zahrnutí v projektu NÁVRAT v rámci Daruj hračku, v místech kde se po celé ČR nacházejí, kromě samotného "výrobního procesu" zahrnujícího v sobě učení ve školní docházce, počítačové, manuální a dovednostní práce v kroužcích a terapeutických aktivitách, umělecké, sportovní a zájmové činnosti měli možnosti nalézt v budoucnosti své místo ve společnosti nejen z hlediska jejich fyzických a mentálních možností a schopností, ale i z hlediska sociálních návyků a víry v budoucnost, život.
- neodpovídají byrokratickým škatulkám
- nejsou v domovech a dalších zařízeních, ale oni sami (ti starší) nebo jejich maminky, tatínkové, bojují, co to jen jde
- jsou z různých míst
- mají znevýhodnění fyzické, mentální, smyslové, sociální či kombinované
- jsou znevýhodněni sociálně, nemají šanci žít v podmínkách plných, funkčních, sociálně a ekonomicky silných a zdravých prostředích
- vždy se našli lidé, kterým není jejich osud lhostejný
Historický důvod vzniku projektu NÁVRAT
Hned od počátku Daruj hračku ve prospěch dětí a lidí s růzými handicapy jsme se setkávali s kontakty od lidí z celé ČR, kteří měli doma či v péči človíčka s nějakým znevýhodněním a rodinná situace rozhodně nebyla jakkoliv příznivá - ovšem Daruj hračku oslovovala dětské domovy, "ústavy" sociální péče a podobné organizace a zařízení, kde byly děti i lidé v douhodobé, vlastně celoživotní pobytové péči.
Co ale s maminkou (nebo tatíénkem), samoživitelkou, která má dvě nebo tři děti (i kdyby jedno) a jedno z nich s nějakým handicapem..a prostě se rozhodla to s ním vybojovat, nevzdat to, nedat ho "někam" od sebe pryč.... Jen není "organizovaná"..a nespadá do "škatulek"
Ano - a právě pro ty "nespadající do škatulek" je tu NÁVRAT. Bez ohledu na věk, pohlaví, znevýhodnění - rozhodující je pouze podstata.
Zpočátku jsme takové lidičky a jejich přání, osudy, příběhy přiřadily, vždy po dohodě, k nějakému domovu, abychom prostě pomohli.
Nebylo to správné, ale bylo to správnější, než těm lidem říci - promiňte, nejde to, nejste organizovaní - a vlastně je "potrestat" za jejich odvahu, vůli, dřinu, lásku, nezvzdání toho, nevzdání se....
Se sílící medializací ovšem rostl i počet lidí, příběhů, osudů, zoufalých situací a volání o pomoc.
Vznikla tedy potřeba toto vyřešit, zastřešit - a tak jsme, my, Tango, tým manažerů na vozíčcícíh, kteří takové situace dobře znají, vymysleli NÁVRAT, otevřený projekt, do jehož vstupu může požádat každý v obtížné situaci (ovšem musí počítat s tím, že si ho skutečně "proklepneme", protože jsme historicky "vycvičeni" nejrůznějšími "vyčůránky" žijícími celoživotně na úkor ostatních - to tedy ne, neseme odpovedost vůči sobě a především dárcům, Ježíškům).